Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.)

přehled paragrafů (článků):
  • Čl.1 – Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
  • Čl.2 – Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.
  • Čl.3 – Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či
  • Čl.4 – Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
  • Čl.5 – Každý je způsobilý mít práva.
  • Čl.6 – Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
  • Čl.7 – Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.
  • Čl.8 – Osobní svoboda je zaručena.
  • Čl.9 – Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
  • Čl.10 – Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
  • Čl.11 – Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.
  • Čl.12 – Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.
  • Čl.13 – Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou
  • Čl.14 – Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.
  • Čl.15 – Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez
  • Čl.16 – Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou,
  • Čl.17 – Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
  • Čl.18 – Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na
  • Čl.19 – Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
  • Čl.20 – Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.
  • Čl.21 – Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
  • Čl.22 – Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické
  • Čl.23 – Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod,
  • Čl.24 – Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
  • Čl.25 – Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky
  • Čl.26 – Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
  • Čl.27 – Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.
  • Čl.28 – Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.
  • Čl.29 – Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.
  • Čl.30 – Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
  • Čl.31 – Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní
  • Čl.32 – Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.
  • Čl.33 – Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
  • Čl.34 – Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.
  • Čl.35 – Každý má právo na příznivé životní prostředí.
  • Čl.36 – Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
  • Čl.37 – Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.
  • Čl.38 – Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
  • Čl.39 – Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho
  • Čl.40 – Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.
  • Čl.41 – Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze
  • Čl.42 – Pokud Listina používá pojmu "občan", rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky.
  • Čl.43 – Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl
  • Čl.44 – Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní
© 2017 Sbírka Zákonů