Ústava České republiky (1/1993 Sb.)

Ústava ČR:
přehled paragrafů (článků):
  • Čl.1 – Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
  • Čl.2 – Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
  • Čl.3 – Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
  • Čl.4 – Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
  • Čl.5 – Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické
  • Čl.6 – Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
  • Čl.7 – Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
  • Čl.8 – Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.
  • Čl.9 – Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
  • Čl.10 – Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního
  • Čl.10a – Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
  • Čl.10b – Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky
  • Čl.11 – Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.
  • Čl.12 – Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon.
  • Čl.13 – Hlavním městem České republiky je Praha.
  • Čl.14 – Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní
  • Čl.15 – Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.
  • Čl.16 – Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.
  • Čl.17 – Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
  • Čl.18 – Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
  • Čl.19 – Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
  • Čl.20 – Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.
  • Čl.21 – Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.
  • Čl.22 – S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.
  • Čl.23 – Poslanec složí slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní.
  • Čl.24 – Poslanec nebo senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi komory, jejímž je členem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti,
  • Čl.25 – Mandát poslance nebo senátora zaniká a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
  • Čl.26 – Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
  • Čl.27 – Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
  • Čl.28 – Poslanec i senátor má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to
  • Čl.29 – Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny.
  • Čl.30 – Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců.
  • Čl.31 – Komory zřizují jako své orgány výbory a komise.
  • Čl.32 – Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise
  • Čl.33 – Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a
  • Čl.34 – Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po
  • Čl.35 – Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované
  • Čl.36 – Schůze komor jsou veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem.
  • Čl.37 – Společnou schůzi komor svolává předseda Poslanecké sněmovny.
  • Čl.38 – Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
  • Čl.39 – Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů.
  • Čl.40 – K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu
  • Čl.41 – Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně.
  • Čl.42 – Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.
  • Čl.43 – Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní
  • Čl.44 – Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů.
  • Čl.45 – Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu.
  • Čl.46 – Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení.
  • Čl.47 – Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen
  • Čl.48 – Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona přijat.
  • Čl.49 – K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob,
  • Čl.50 – Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu
  • Čl.51 – Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
  • Čl.52 – K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.
  • Čl.53 – Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
  • Čl.54 – Prezident republiky je hlavou státu.
  • Čl.55 – Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu.
  • Čl.56 – Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná
  • Čl.57 – Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.
  • Čl.58 – Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
  • Čl.59 – Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny na společné schůzi obou komor.
  • Čl.60 – Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.
  • Čl.61 – Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
  • Čl.62 – Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
  • Čl.63 – Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek,
  • Čl.64 – Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv
  • Čl.65 – Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
  • Čl.66 – Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident
  • Čl.67 – Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
  • Čl.68 – Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
  • Čl.69 – Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky.
  • Čl.70 – Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.
  • Čl.71 – Vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry.
  • Čl.72 – Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.
  • Čl.73 – Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy
  • Čl.74 – Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.
  • Čl.75 – Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat.
  • Čl.76 – Vláda rozhoduje ve sboru.
  • Čl.77 – Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu
  • Čl.78 – K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.
  • Čl.79 – Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.
  • Čl.80 – Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.
  • Čl.81 – Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
  • Čl.82 – Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
  • Čl.83 – Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.
  • Čl.84 – Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.
  • Čl.85 – Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního soudu ujímá své funkce.
  • Čl.86 – Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
  • Čl.88 – Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním
  • Čl.89 – Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho
  • Čl.90 – Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu
  • Čl.91 – Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení.
  • Čl.92 – Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud
  • Čl.93 – Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu.
  • Čl.94 – Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhodují jako samosoudci.
  • Čl.95 – Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad
  • Čl.96 – Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
  • Čl.97 – Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
  • Čl.98 – Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti
  • Čl.99 – Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými
  • Čl.100 – Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.
  • Čl.101 – Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.
  • Čl.102 – Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
  • Čl.104 – Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem.
  • Čl.105 – Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.
  • Čl.106 – Dnem účinnosti této Ústavy se Česká národní rada stává Poslaneckou sněmovnou, jejíž volební období skončí dnem 6. června
  • Čl.107 – Zákon o volbách do Senátu stanoví, jakým způsobem se při prvních volbách do Senátu určí třetina senátorů, jejichž volební období
  • Čl.108 – Vláda České republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti Ústavy se považuje za vládu
  • Čl.109 – Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky.
  • Čl.110 – Do 31. prosince 1993 tvoří soustavu soudů též vojenské soudy.
  • Čl.111 – Soudci všech soudů České republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí účinnosti této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy
  • Čl.112 – Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod
  • Čl.113 – Tato Ústava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
© 2024 Sbírka Zákonů